Sydney

Nejhorší je loučení

U domovních dveří

Jedenkrát tě opouštím

Nastokrát ti věřím

Zase slyším plachá slůvka

Co mi šeptáš potají

A jedny ruce druhé hledají

Jsi můj pláč a jsi můj smích

Jsi můj přístav klidný

po mých zádech spálených

Teď slunce píše SYDNEY

Jako slaný mořský písek

Co mi v očích zůstává

Jsi pořád se mnou

lásko má

Suchý lístek z eukalyptu padá na můj práh

za noci si hledám Jižní kříž

modrá hejna štíhlých ryb tu skáčou po vlnách

kormoráni letí k nebi blíž

Ve snách za mnou připlouváš

velkou bílou lodí

půjdem spolu držet stráž

na skalnatý břeh

budem z útesu se dívat

jak se město probouzí

a ty budeš se mnou

v zemi snů.