Šanson

1. Kde jsou ty starý časy, kdy korzet natrhla si

i žena hrdé rasy, sotva jsem na ni kejv',

G7 Ami

i urozené dámy na srdci měly šrámy,

šeptaly mi "mon ami" a otvíraly sejf.

Dmi Gmi Dmi

Poničil jsem stovky milovníků,

Gabla, Fairbankse i bratry v triku,

dokonce bratry bez trika, tři tragédy a komika,

má minulost je kronika milenců nebohejch, la la la ...

2. Trpěl jsem na subrety, cpaly mi cigarety,

zvaly me na výlety, kam chodil Renoir,

dokonce sufražetky mívaly se mnou pletky,

daly mi na žiletky a flašku Chat noir.

Kdybych býval pro milenku každou

nesnažil se umřít sebevraždou.

Moh' jsem bejt dneska ženatej, otravnej, blbej, baňatej

chlap, co má v pajzlu najatej pro děvku budoir, la la la ...

(...další verze posledních veršů podle nahrávek...)

Žil bych si jako v bavlnce a korunku ke korunce

bych vkládal doma do hrnce na vlastní memoár, la la la ...

3. Teď sedím na pavlači, mam pivo, to mi stačí,

a připadá mi k pláči, že kradu žrádlo psům,

prachy se nenaskytly, včera mě křeče chytly,

zdraví a krása v pytli, a dluhů plnej dům.

Sedávám na obrácený kisně, špačkem tužky sepisuju písně,

jak odvar máty peprné mě v srdci občas zatrne

a čekám, kdo se ustrne a zaplatí mi rum, la la la ...

další verze podle nahrávek:

3. Teď bydlím na pavlači a vzpomínky mi stačí,

ač připadá mi k pláči, že čas je násobí.

Bolí mě dvanácterník, mý zprávy pro večerník

ťukaný na mezerník jsou hlasem záhrobí.

Sedávám na obrácený kisně, špačkem tužky sepisuju písně,

hořké jak odvar z oměje. Všechno co znáte, to mě je.

a čekám, kdo mi umeje špinavý nádobí, la la la ...