Přívozy

Máme promočený svetry

a v dešti tiše proklínáme

neonový světla od Elektry.

Sucho, teplo, tváře spící,

za dveřmi co na petlici,

zavřený jsou, nikam nemohou.

Trápí nás popraskané chodníky,

co šplouchaj nám pod kotníky,

příběhy Ostravských půlnocí.

A z Karolíny žabí výkřik

a zatrest černý puntíky

na vroubku všech padlých bez moci.

A ty,

se ztrácíš a bloudíš

a tmu s šerem soudíš

a tvou, půlnoční Ostravou.

Voukol když brázdíš,

nic nemáš, vše sázíš

a nejde zapomenout.

Máme povolený šráky,

pro případ nouze zachycený

kancelářskou sponou za padáky.

Bojíme se z nouze cnosti,

volných pádů opilosti,

démonů, když na panák tě zvou.

A čas nám rychle utíká,

jak z Černé louky muzika,

barevné ty dny bez vědomí.

A každá další putika

s plakáty Jardy Švejdíka

je jediné to co nás nezlomí.

A ty,

se ztrácíš a bloudíš

a tmu s šerem soudíš

už jdou, s černých Přívozů

Zubatá s kosou

a snídáš stud s rosou

a snažíš se snažíš.

Bloudíš a ztrácíš

a tmu s šerem soudíš a tvou

půlnoční Ostravou

Voukol, když brázdíš

nic nemáš, vše sázíš

a nejde zapomenout.