Až mě andělé

1. Až mě andělé zavolají k sobě,

nechci mít na pohřbu šumaře,

Hmi

dám přednost před smutečním maršem

bluesové smutné kytaře,

předem už prosím pozůstalé lidi:

nechte doma sváteční černý šat,

v džínách si sedněte u mě,

ať můžu s vámi zazpívat.

2. Že se obávám té neznámé pouti,

chápejte: umřu poprvé,

na světě nechávám svou touhu a lásku,

má duše bude bez krve,

až ze hřbitova půjdete někam pít,

dejte si za mě taky skleničku,

jenom své ženě chtěl bych říct:

zůstaň pak se mnou chviličku.

R: Koukám se do ulic, slzy mi lezou do očí,

můj život končí ve hvězdách, lidi se dole plahočí,

měl jsem rád život bláznivej, já neměl srdce z kamene,

sem tam si někdo vzpomene.

3.=1.