Dálka

1. Tak jsme spolu sedeli i když nám barman zhas

měl v očích dálku a zastavil se čas

a my v džinu s tonikem si mlčky pili dál,

dálku, dálku to co prožil a co znal

dálkou jeho život osud psal.

2. Když se narodil, tak snad sudiček pár,

dalo mu dálku ten svůj danajskej dar.

Co se za ní nachodil a dálky nahledal

dálka, ta dálka kde je všech všude se ptal,

dálku nikdo neznal, tak šel dál.

R: Byl u ní párkrát blízko, v srdcích žen,

ale potom místo dálky pouta cítil, musel ven

je to stejný prokletí, jako stíhat vlastní stín

dálka, dálka jako balón odletí

z dálky jsou i krásy objetí.

3. A tak jsme pili dál ten svůj džin v toniku

já zas na baru se dal, sám nikam odnikud.

Už mi zase připíjel jen můj odraz zrcadel

s dálkou, s dálkou co já sám v očích měl

dálku bohu dík i bohužel.