Mosazná klika

Na mně se ruce střídají

Jak včely na květu

Jsem stará klika mosazná

Bez vášně, bez vznětu

Jsem symbol, který otvírá

Vždy někam za něčím

Jsem chladná, nemám emocí

Při smutku nebrečím

Na mně se ruce střídají

Studené i plné potu

Po výhře zdařilé

I po bankrotu

Já dveře lidem otvírám

Do štěstí, do psoty

Já pouštím lidem do bytu

Radost i trampoty

Mě pošťák svírá s ostychem

Když mačká telegram

S nevlídnou černou lemovkou

A neví kudy kam

Jsem vlastně sluha bez pánů

A trochu filosof

Já nové cesty začínám

I cesty na hřbitov

Na mně se ruce střídají

Pěstěné i plné vrásek

Ty ruce prosící

Stařen i krásek

Já dveře lidem otvírám

Do slunce závějí

Na mně se ruce všech

S nadějí zachvějí

Jsem stará klika mosazná

Mé tělo churaví

To neustálé škrcení

Mě dávno nebaví

Už aby slévač roztavil

Mé tělo trpící

A třeba ze mě udělal

Jazzovou poklici

Pak budu snídat synkopy

A regtime k večeři

Nečekat jako pitomá

Kdo vejde do dveří