Nevyzpytatelná cesta

1. Zase už mě vysadili,na pobřeží neznámého světadílu

A já steží můžu tušit ,co mě čeká

Na pospas nechali mě nebezpečím, bezejmenným nástrahám a divným

řečím, nevím kam jdu, prostě někam

Nepochopitelná, i když věčně stejná cesta

Nevyzpytatelná, nevyzpytatelná pouť

Za krajně pochybného doprovodu mapy s množstvím bílých míst

jdu dál do nitra nových světů

Podél cesty zatím jenom matně tuším,kmeny starých chmatáků i

dobrých duší, moulů a smíšků i zlých skřetů

R:

2. Jsem Francisco Pizzaro,a kouzelníci domorodců věří

že mám pod čepicí skoro všechno, což tam vůbec nemám

Kde co mě mýlí, já však nedovolím,aby na mě někdo poznal že se divím

všem nevyzpytatelným změnám

Když si potom ranní mlha sedne,spatřím v dáli masiv jménem odpoledne

podle mapy za ní leží vlažné moře zvané večer.

K němu mířím, třistapětašedesátkrát za rok, šířím zprávu, že jsem to

přežil

R: Nepochopitelná, i když věčně stejná cesta

nevyzpytatelná, nevyzpytatelná pouť.