Podivný hry lidí

R: La la la la la la, la la la la la la,

marně mě svádíš k těm hrám podivnejm.

1. Já znám tu tvou lásku, když přísahy skládá

a celý srdce žádá, tuhle zábavu já znám.

Pár tejdnů je vlídná, pak náhle se zblázní,

zbudou jenom slova prázdný, víc se s ní neshledám.

R: La la la...

2. Hrdinou prej se stává, ten kdo včas bitvu vzdává

tomu čest a tomu sláva, dal si říct kvůli nám.

Ten, kdo zná tuhle hru dávnou, ten se dá cestou správnou

a ti ostatní jenom mávnou a začnou věřit pohádkám.

R: La la la...

3. Dobře znám tuhle hru zrádnou, při níž starci mládnou

a ještě holku žádnou bůh neuchránil proti ní.

No a ten, kdo slova lživá sladkým hlasem zpívá,

ten na svědomí mívá lásku a jiný zločiny.

R: La la la...

4. Podivný hry to hrává kdekdo z lidí a sází

a když mu karta schází, tak vlastní hlavou platit má.

Ta hra útěchu dává, léta úroky sklízí

a pak už nic nenabízí, a pak je pád a je tma.

R: La la la... (2x)