Hory

*: Ne, nemusíš mluvit, jen trochu se bát,

jazyk si lámat, zkoušet to hrát

na moji důvěru, co vydržím snad.

1. Hory nepřicházej' k horám, tak jak nepřijdeš ty,

doma sedím, fotku tvoji, sevřený rty,

nepovolím, na to tě mám, mám moc rád.

2. Tak tentokráts' to přehnala, už mám toho dost,

tvý zvyky holky, co si na mně léčí zlost,

nepovolím, na to tě mám, mám moc rád.

R: Ne, nemusíš mluvit, jen trochu se bát,

jazyk si lámat, zkoušet to hrát

na moji důvěru, co vydržím snad,

Ami

tak to tedy ne.

3. Láska, to je nebe něhy, úcta a strach,

že ublížíme druhému jen slůvkem "snad",

hladina, kde může jen vážka tiše si hrát.

4.=1.

R:

R: