Ibišek

Už popletla mě noc

už zdálo se mi, že jsem spal

u nás dole v lese jsem blízko chaty s tebou stál.

Chvěla ses jak břízka

to víš chlap když stiskne má

skály ztrácej sílu

a moc vichřice jen vánkem zdá

Stromy ztrácej listí

a voda z řek se vylévá

když obejmou tě tlapy

a stisknou nejvíc jak jen se dá

když dochází ti dech

a krev se v žilách zastaví

a srdce tepe jak mlýnek

klukům hladově zní

Jsem ibišek

co pod mou něhou lásky rozkvétá

vláha mojí touhy

stud a přání rozplétá

tvé rozechvění z chvíle

je tak pěkné

já toužím víc

v listopadu šatů je z kůže má tě lásko svlíct

Už popletla mě noc

až vykřikla jsi

jak jsem stisk

probuzená smála ses

a já nevěděl kde jsem a nic

jen blízkost tvoje v podvědomí vzbouřila mě

jak tě mám rád

a jak pěkný je, že seš

a že mě se nemusíš zdát

Jsem ibišek

co pod mou něhou lásky rozkvétá

vláha mojí touhy

stud a přání rozplétá

tvé rozechvění z chvíle

je tak pěkné

já toužím víc

v listopadu šatů je z kůže má tě lásko svlíct

lásko svlíct

lásko svlíct

lásko svlíct