Popelka

1. S listím vítr si hrál,

kouř z uhlí z chalup ve vsi kolem nás hnal,

a já ti, lásko má, tři oříšky dal.

2. Já vím, ten první byl strach,

že ta noc skončí, všechno změní se v prach,

zmizel, když, lásko má, s' mě za ruku vzal.

R: Jak bílý noci někde daleko tam,

kde slunce nespí, tak nám přišla ta noc.

3. Tak hezká, až jsem se bál,

že vyjde měsíc, řekne, co jsem si vzal,

z tvých dlaní, lásko má, co jsem si vzal.

4. To nic nebylo, můj milý, to nic,

všechno, co objevil by měsíc, i víc,

to všechno, lásko má, když smí si tak říct.

R:

R:

5.=1.