Místo

Jdu, pak autem jedu a totem mýho kmene

na zrcátku se kývá

jako duch, jako nůž, co jede dortem.

Jedu městem do cíle

a písničku si zpívám, já jdu –

jsem tady a ticho kolem

je jiným vesmírem a já hostem, co se dívá.

Voyeur, pozorovatel a zvěd,

co děkuje, že tu je, a ví, že málo času zbývá.

Hej! Tady je to – máme to, je to vážně daleko,

když je to tak blízko.

Hej! Tady je to – dáme to!

Dáme to až na rekord.

Nebude to nízko.

Jdu – jsem tady a jdu životem mýho kmene

a on se na to dívá

jako duch – jako nůž, co jede dortem.

Jedu furt dál do cíle a písničku si zpívám.

Hej! Tady je to – máme to,

je to vážně daleko, když je to tak blízko.

Hej! Tady je to – dáme to!

Dáme to až na rekord.

Nebude to nízko.

Odlétaj do cíle.

Odlétaj černobíle.