Řasenka paní Londýnkové

1. Je to moment anebo záchvěv

i paní Londýnková říká

seber se a jeď

tvoje duše v mojí řasence

pomalu vysychá a to teď nemůže

zakřičím jenom vytáhni ty nože

ty rezavý nože z mýho těla ven

tohle město mě nechtělo pustit

dovnitř se dostaneš

východ je zavřenej

R: Hele musíme pryč

nebo to vyšumí

na cestu k moři nebo do hor

a musíme hned

tohle je vězení

tady nám voda teče do bot

a musíme pryč

nebo to vyšumí

na cestu k moři nebo do hor

a musíme hned

tohle je vězení

tady nám beton teče do bot

2. Je to moment nebo záchvěv

brali mě stopem čtenáři myšlenek

zaklínač hadů a ty teď taky

tak jedem spolu někam se dostanem

zakřičím jenom

že chci vytáhnout nože

ty rezavý nože z mýho těla ven

tohle město mě nechtělo pustit

já našel cestu s nouzovým východem

R: Hele musíme pryč...

3. Cesta je odvaha a moje rameno

je úplně nejlepší vesmír

slyšíš jak zpívají kmeny domorodý

a blíž ke mně už nikdo nesmí

už ne!

Je to jen odvaha

není to jen jako úplně nejlepší vesmír

slyšíš jak zpívají kmeny domorodý

a blíž ke mně už nikdo nesmí

už ne.