Horal

Zima už končí a sama teď ví

že je z módy plášť ledový krásy

vrcholky hor ještě pokořil sníh

jenže jaro se o slovo hlásí

Horal jde z hor, schází do údolí

slunce večerní na cestu září

dychtivě dívá se po okolí

vánek hladí ho po obou tvářích

Horal jde z hor, schází do údolí

za tou dívkou, co ve snech se zdá ti

čeká, že svý ANO mu odpoví

a pak spolu, že do hor se vrátí

Přes celou zimu pro ně budoval

novej domov, tak jak jí to slíbil

přichází dnes na první jarní bál

na něm čeká, ví, že se mu líbí (čeká, ví, že se mu líbí)

Horal jde z hor, schází do údolí

zatím život napsal další řádky

netuší, co přijde, co zabolí

že čas dlouhej byl, než přišel zpátky

Přichází z hor dolů do údolí

v duchu jí v náručí svírá

netuší, co přijde, co zabolí

a ten nahoře smutně se dívá

Bubínky duní, dudáci dují

tanečníci v kole víří

tóny houslí vzduchem poletují

jako pobláznění netopýři

Kolují poháry s medovinou

pije dívka, co ve snech se zdá ti

jenže si vybrala náruč jinou

a tvou lásku už těžko ti vrátí (lásku už těžko ti vrátí)

Horal jde z hor, schází do údolí

dveře otvírá, snad zrak ho šálí

v objetí vidí tam dívku svou stát

a ten pohled srdce mu spálí

Deště jdou z hor, přijdou do údolí

zaplaví ves, noční spáče

netuší nikdo proč, nikdo neví

že to zlomený srdce teď pláče (že to zlomený srdce tak pláče)