Markétka

Smutku propadlá, plná divadla,

Fmaj7

hlavní roli hrát nemá s kým

Ami

Tak ji našel on, výzvu, Markétku,

Fmaj7

bosou baletku, nad trním.

Cítí krev spánků, tváře jí začli kvést,

dým od opánků, v zorničkách zrcadla hvězd.

Ami

Čekání, dávno ukryté,

řekne prevíte, nech mne žít.

Ami

Jaká zrada v nás, vždyť ten vnitřní hlas,

vlastně dávno nám náleží.

Ještě ve dveřích trocha váhání,

co teď opouští, co ji pohání,

Ami Fmaj7

a už mizí břeh, jen ho nech tvůj dech,

už ti pro lásku nepatří.

R: Óh, bláznivý valčík, z dálky slyší hrát,

právě se loučí a příběh dostává spád.

Čtvrtým rozměrem, prázdným úderem,

vášní silnou jako ďábel sám.

Tím je možné jen její zkrásnění,

básně vedle ní jsou jen krám.

Splácí dluh králům podsvětí,

snad se zasvětí, je však k nebi blíž.

Paní půlnoci tváře obrátí, všichni prokletí,

když je svázán kříž.

R: Óh, bláznivý valčík, z dálky slyší hrát,

jak jen bez závisti, jí do tváře se podívat.