Říčka

Viděl jsem tě nést tvé letní šaty

mraky nad vodou táhly se nízko

za tou vodou les, mé dětství a ty

za tou vodou les a svět tak blízko je

A dál už je ves, kde jezdí vlaky

bydlím za školou, asi už pátý rok

a ten velký pes, co tam bydlí taky

jmenuje se Alon, mám strach že stačí jen skok, ale.

Pak když přijde noc a mně se zdá

že se můžu vznést, že se můžu vznést

Vidím řeku, vlak, i ty jsi stejná

nemoh bych se splést, nemoh bych se splést.

Dál šumí jez u mé dětské řeky

jenom že ten velkej pes už běhá jen v písni

a j á viděl města kudy prošly věky

a doplul až tam kam mne táhly jen mý sny

A když přijde noc a mně se zdá

že se můžu vznést, že se můžu vznést

Vidím řeku, vlak, i ty jsi stejná

nemoh bych se splést, nemoh bych se splést.

Viděl jsem tě nést tvé letní šaty

mraky nad vodou táhly se nízko

od tý chvíle svět je jen já a ty

od tý chvíle svět je zas tak blízko

A když přijde noc a mně se zdá

že se můžu vznést, že se můžu vznést

Vidím řeku, vlak, i ty jsi stejná