Dál

Sedím a přemítám,

co s tímhle dělat mám;

je to jak zlej sen,

snad na to nejsem sám.

S chutí bych něco vzal,

nůž nebo samopal;

kdy mě to přejde,

takhle to nejde dál!

Dál, jen dál...

na národ malý

zkáza se valí dál.

Dál, jen dál...

Všichni mi jenom lžou,

že za nic nemůžou;

vraždí a kradou

i s touhle vládou svou.

Nad hlavou cítím strop,

tenhle stát je můj hrob;

řez tvaru téčka

konec a tečka, stop!

Dál, jen dál...

vy ku..y v Praze

žijte si blaze dál.

Dál, jen dál...