Uh

Já mám doma všechno z plastů,

postel, židle, lustr, nádobí,

s příbory i zubní pastu,

dokonce i svoji dívku Aničku.

Dřevo se mi zvláště hnusí,

vždy bylo pro mne znakem chudoby,

nahradit se rychle musí,

neváhejme proto ani chviličku.

R: Hmota umělá,

co ta se mnou udělá,

ta mě vždycky rozpálí,

bývám z ní až nepříčetný;

hmota umělá,

žhaví mě až do běla,

a vždycky mě dopálí,

když jí není dost.

Z přírody mám noční můry,

musí se s ní něco udělat,

nečekejme zázrak shůry,

rozpumpujme továrny a chemičky.

Asfalt, beton, sklo a kovy,

zvláště ale hmota umělá,

vyrobíme z ní svět nový...

...dosti bylo hlíny, stromů, travičky!

R: Hmota umělá...