Adrian

Umaštěný vlasy mu řídnou

špinavější sotva být může

starej křivák páře svědectví

ze švů pohaslý slávy

V bufetech nádražních dneska hledá

dávnej čas kdy si říkával Adrian

chytá dech ptáš se proč žádná věda

tráva chlast v tom jedu říkal tvrďák Adrian

Zbyl tady poslední z řady

Vrak doby pomník obžaloby

Zrezavělý lebky ti kývnou

žalostný jsou na pásku z kůže

druhou stranou tváře sobectví

svojí rockový mámy

Skvělý dny s partou jít to se žilo

zápěstí zdobil náramek z pyramid

podivný dědictví co z něj zbylo-

pro štěstí prsten z hadů,

kterej nejde roztavit

Zbyl tady...