Ostnatej drát

Nesmíš se vzdát, když chtejí drát

ostnatej ti pod kuži dát

máš jinou tvár, než mužeš mít,

nesmíš vzdát, né nesmíš vzdát a chtít.

Až ke hvezdám já vystoupám

prej zeme se tam nehoupá, prej stopujou tam

velkej vuz, když ujede jim bus.

Kolik tvých snu nechce te znát

k prašivejm psum musíš jít spát

mít suchej dum, kam hlavu dát

kolik snu, jé kolik snu svých máš.

Až ke hvezdám já vystoupám...

Jen chvíli stuj, vždyt nejsi zbeh

odežen strach, uklidni dech

ted svoji cest ukaž nám všem

chvíli stuj, jen chvíli stuj, jsi z nás.

Už stopu tvou vítr cas svál

a zbavil pout a jen se smál

ten starej kmet ti rekl hned:

stopu tvou, stopu tvou jsem smet'.

Až ke hvezdám já vystoupám

prej zeme se tam nehoupá, prej stopujou tam

velkej vuz, když ujede jim taxíííík.

Až cernej stín se zvedne v prach

ustane plác a detskej strach

hrbet narovnáš a zavoláš:

cernej stín, cernej stín, jde k vám!

Cernej stín, cernej stín jde k vám!