Měsíční prach

Holywoodský hvězdy matně plály východním povětřím,

drzý čelo jako samotář.

Nebezpečný sjezdy, konec v dáli a při tom hořel Řím,

člověk s sebou vláčel na botách

měsíční prach, na botách

letitej prach a svůj strach.

Bolestivý ticho po bigbeatu, půllitry hořkosti,

slavně znovu nalíznutej syn.

Nenadálej příchod známejch citů, smutku a hloupostí,

z knížek v noci stoupal rajskej plyn,

do světla stín – rajskej plyn,

do světla stín a co s tím.

R1: Nahý holky v cizích ložnicích,

těla horký, rozum v Bohnicích,

z cigarety květy kouřový, kouřový,

jak uvadnou, kdo ví?

Vstanou noví boží pikolíci, kytary oněmí,

dravý řeky zkrotí pevnej led.

Rovnám si svý zboží pod čepicí v reklamním podzemí,

nerušte mý dluhy ani svět,

je to můj svět, stejnej svět,

je to můj svěr – naposled.

R2: Nahý holky v cizích postelích,

těla horký, místo krve líh,

z cigarety květy kouřový, kouřový,

až uvadnou, kdo ví?