Dál si svou kuličku válet (Ze života hmyzu)

Život je zaběhlý pes

život je špunt z lahve džina

co můžeš udělat dnes

uděláš jindy a jinak

i zítra vzbudí se den

bez práce prý není koláč

tak musíš navzdory všem

před sebou valit svůj doláč

Nastavit dlaně a tvář

v pravý čas na pravém místě

nejisté je to co máš

a co ti chybí máš jisté

Vesmír je obrovská pláž

umělci velcí a zralí lidstvo je velké až až

jenom my lidi jsme malí

Musíš jít kupředu stále

musíš mít před sebou cíl

dál si svou kuličku válet

to svoje lejno a jíl

ať šídla dělají nálet

ty musíš z poledních sil

dál tu svou kuličku válet

kvůli ní přece jsi žil

Silný je nejtenčí vlas

život je křehký a tenký

a víno teče jak čas

rychleji do malé sklenky

nezbývá než kradmo žít

životem svým projít tiše

když si chceš od všeho vzít

dovalit svět do své skrýše

Musíš jít kupředu stále…

S jarem jde po nebi kříž

proč totiž neumřít v dubnu

až slunce než kouli spíš

uvidíš jako tvar bubnu

smrtka je nezvaný host

svou kosou rozkoše mění

na konci všeho máš dost

zůstane po tobě jmění