Pět lilií

1. Bláhová, zmámená rytířem erbu s lilií,

lásku tvou skrýt mohou teď šaty, co však za pár dní,

a hřích, ten se vymítá pranýřem, kládou na nohou,

déšť a sníh chátra uvítá - to Kristus brečí nad ubohou,

zmáčená, ztrápená, vyhnaná od klášterních bran,

stojíš jako puklej džbán a nebesa jsou dokořán.

R: Hříchem lásku zvou a plivnou, když je poprosíš,

září býk a štír, možná, že hvězd se doprosíš,

hříšnou lásku svou v horečkách stěží donosíš,

září býk a štír, vedou tě cestou do polí.

2. Život v ní zkamení a rosa už ji nestudí,

anděl s ní v trávě spí a sotva už ji probudí,

lásko má, místo znám, kde vyrostlo pět lilií,

nebesům moh' se rovnat svět, květy to místo zakryjí.

R: