Samota

1. Samota - holka vyzáblá, samota v černém sametu,

a tak pěknýho hřebce má, a vlasy - včely v rozletu.

2. Samota - holka hladová, do pouště míří pramínky,

a navždy bude taková, vysaje ze mě vzpomínky.

R: Tak, vítej, vítej, samoto u prostřenýho stolu,

pole je mákem oseto, pojď, pobudeme spolu.

3. Samota - panna z nezbytí, samota - něžná pomněnka,

vplétá své prsty do kvítí, půjčuje oči smuténkám.

4. Samota značky "napořád", samota jídla beze slov,

je přesná jako jízdní řád, poslední dcera starých vdov.

R:

5. Samota - něžný oblázek, samota - kámen bez citu,

půjčte jí křídla otázek, a ztratí se vám v blankytu.

6. Každý má tu svou samotu, jak by ne, jednu mám já a jednu ty,

a až nám ten svět pomine, sejdou se naše samoty.

R:

Rec: Tak pojď, budem spolu ...