Rozmluva

Pro všechny,kterým život nenadělil zrovna spravedlivě

Pro všechny porcelanový duše

Pro všechny pořezaný osudy..

Mám tě na očích sedíš u fontány,

pozoruješ kapky vody celý dlouhý hodiny,

Utíkáš od rodiny

už ti nevábí,

ani to cizí náručí a kdo ví

Že se schoulená do sebe a o samotě,

kolem poli zkázy v naprostý nahotě

Mám tě za kotě co ztratilo doupě,

a potací se slepě něžně a hloupě

Životem,

osude vezmem,

co poberem,

odnesem ,

pod jabloň ,

kde to zakopem ..

Ale sama víš,že to nejde tak lehce,

utopit v rozvodněný řece

Už je to nějakej měsíc ,rodiče se hádaj,

Sestra ti odešla do nebe hledat ráj

byla ti jedinou oporou jako vlastní děcko, Vychovala tě,když máma utrácela všecko

Za chlast

Nad propast rodinu postavila,

táta byl fabrikant a za rok invalida

A ty jsi rozkvetla jak poupě v holku s mašlí

V zelenookou brunetu,

během momentu

Ty léta ti zhyzdily duši,

Jak čepele kudly

A ty teď zůstáváš tichou bolestí

navždy..

Všechny ty chvíle byly pro tebe,jak vraždy,

Ale vždycky jen ty oběť

a to provždy ..

A tak nech mě vést tvoje kroky bílým tunelem,

Zdá se to nemožný viď?..mluvit s andělem..

Našlapuj lehce,

je to hned za rohem

..(neboj se neboj se neboj se)

A tak nech mě vést tvoje kroky bílým tunelem,

Zdá se to nemožný viď?..mluvit s andělem..

Našlapuj lehce,

je to hned za rohem,

Ta štastná vytoužená zem

Chytni se a necukej,

zavři oči,poslouchej

Ten měkkej šum listů,

a něhu prstů

Který ti chmataj na duši,

a odebíraj tíhu

Osudu si lehká jak orel,

leť k jihu

V tichu a klidu kolem stěny světel,

držim tě za ruku

Jsi od minulejch pekel,

Vzdálená dál než samo nebe

a tebe,

zebe ten okamžik

když sem u tebe

Ptáš se mě odkud sem přišel a kam tě vedu,

dáváš mi otázky,na který ti odpovědět nedovedu

..A ani nemůžu

a tak se neptej nazdařbůh

Stejně bys mi nevěřila,že mě poslal sám pán bůh

..(že mě poslal sám pán bůh..)6x..

A tak nech mě vést tvoje kroky bílým tunelem,

Zdá se to nemožný viď?..mluvit s andělem.. Našlapuj lehce

je to hned za rohem,

(neboj se,neboj se,neboj se)

A tak nech mě vést tvoje kroky bílým tunelem,

Zdá se to nemožný viď?..mluvit s andělem..

Našlapuj lehce

je to hned za rohem,

ta šťastná vytoužená zem ...

ta šťastná vytoužená zem ...