Keramická

Dmi Ami Gmi Ami Dmi

1. Když je smutno malíři, pozve si modelky,

Ami Gmi Ami Dmi

maluje jim profily, anfasy i celky,

děvčata jsou veselá s překrásnými těly,

Dmi Ami Gmi Ami Dmi

malíři však pod štětcem pláčou akvarely.

2. Když je smutno sochaři, tak si vezme dláto,

formu z dřeva udělá, kdepak, nezvorá to,

pak si z kovu odlije ňákou pěknou sošku,

jenomže je studená, teplá ani trošku.

3. Když je smutný keramik, to je jiná píseň,

ten si v peci zatopí a už netrápí se,

nejdřív spálí dopisy od svý první lásky,

potom skripta z UMPRUMu, jsou jich čtyři svazky,

potom přijdou na řadu dva oddací listy,

pak monografie polského symbolisty,

z komína valí se kysličník uhličitý,

když hoří akryly, lepty a linoryty,

mezitím, co pálí veškeré svoje šaty,

opravuji: jde o kysličník uhelnatý,

Dmi Ami Gmi Ami Dmi

v peci oheň plápolá, umělec usíná,

Ami Gmi Ami Dmi

když je smutný keramik, je to vždycky hlína.