Tmou tmoucí (Můj Orfeus)

Prosinec těžký Eurydiké se nevrací

Jdu tmou tmoucí pěšky, padnu a zase vstanu

Po kolenou polezu, řekneš-li mi, medvědem se stanu

Prosinec těžký život dobrovolně skončený

Ve mně krvácí, Eurydiké se nevrací

Je sama ve tmě pod zemí

Dmi

R: Budu bušit čelem do zdi kamenné

Budu křičet řvaním šelem

Budu troubit na pasece s jelenem

Budu vodou v kalné řece, mlčenlivým kamenem

Řekneš-li mi, budu kvést ti jako chomáč ratolestí

Zavoláš-li svými ústy slovo, které ožije

Budu kvést ti za oknem jak pelargonie

Prosinec těžký první z nenávratna

Jdu tmou tmoucí pěšky v tunice z režného plátna

Mlčíš a přede mnou se vleče stín

R:

Škoda, ty mlčíš, prosinec těžký

Jako víko veliké, jako dějiny

Srdce nevzlykej, že neseš marnou smrt bez viny

Pod sekyrou nevzdávej se a po kolenou lez

Hadem buď nebo medvědem se staň

Koňskou hřívou, která pročesává les a rozvlňuje lán