Loutka

Jako loutka v divadle

hraješ v týhle hnusný době,

pořád stejnej kus.

Pozadí je na hřbitově,

pohádka o svobodě,

to je dnešní vkus.

Špagáty na pazourech,

špagáty na krku.

Teď to má ten spád.

Debilům v první řadě

by se chtělo po pravdě

do ksichtů jen smát.

Čeká se na mudrce,

čeká se na proroka,

nebo na novej řád.

Aby tyhle stejný svině

co stojej u kormidla

mohli klidně spát.

Špagáty...

Král je mrtev, ať žije král,

kdo kudlu brousil

sám sebe podřezal.

A blázen být těžce nad věcí

by vzteky řval.