Den života

Kdybych měl jen 24, vyčistil bych si stůl

zašel bych do školy a řek říďovi, že byl vůl

řek bych dík rodičům a naposled zprudil bráchu

rozbil bych policejní auto a pláchnul

vybral bych z banky, nebo spíš banku,

zavolal bych, že maj bombu v novinovim stánku

roztočil bych prachy, všechno by šlo na mě

už bych se nemusel bát, že skončim na dně

naposled svejm sokum mandle nadzdvihnu

napíšu sprejem na hrad, že už to tam nestihnu

zavolám holkám mýho života a celý bandě říct,

že se mi bude stejskat tam na druhý straně

byl bych střízlivej, nevypil bych litr vína

protože až umřu, kdo pro mě bude plakat? Argentýna?

Pak bych se zved a účet zaplatil

řek poslední sbohem a sám bych to ukončil

né jako ty, co se celej život snažili

a poslední co řekli bylo „udělám to později“

neztratit naději za kterou celej život bojuju

tak já už du, řekněte tý holce že jí miluju

Kdybych měl jen den života, jedinej den

Kdyby zbejval jeden den, splnil bych si aspoň jeden sen

napsal bych doma vzkaz a vyrazil bych ven

celejch 24 bych zůstal vzhůru

zavolal bych Madonně, že už má holka smůlu

zašel bych za most oslovit planety

naposled bych světu ukázal svoje úlety

pak rozloučil bych se a otočil klíčkem

zajel bych pro ženu svym autíčkem

zajel do přírody a proháněl se lesem

protancoval bych se svym životnim maturitnim plesem

pak bych se vráti do Prahy a zaparkoval na zákazu

bral bych to celý jako útěk z Alcatrazu,

snad někdo bude truchlit, vono to přejde,

žít navždy, dyď to přece nejde

třeba je něco potom a třeba taky ne

ale jasný je, že to všichni jednou zjistíme

a tak nový boty bych si na cestu opatřil

zmizel bych ve tmě a už by mě

nikdy nikdo nespatřil!

Kdybych měl jen den života, jedinej den