Ester a Géza

Tak vzdálené a minulé

zdálo se mi defilé těch nohou

a ony jdou zase tak bílé

a kráčejí Berlínem či Prahou

kráčejí v řadách

a srdce jsou tak mladá

zas tak mladá

co asi všechno mohou mít

co asi všechno mohou chtít

a žádat

všeho zdá se málo

všeho zdá se moc

duše má lehká jak balon

znovu míří vzhůru pro pomoc

Kdys malá Ester

chtěla jenom jít a projít davem

domů k brance

a malý Géza za ruku ji chyt a řekl

neboj se, mám nožík v kapse

dnes ty děti vídám

už jen jako bílé stíny

z pláten kin

když do řady si sedám

mám trochu sladké sliny

trochu cítím plyn

všeho zdá se málo

všeho zdá se moc

duše má lehká jak balon

znovu míří vzhůru pro pomoc

Na nádraží v kině Čas

z nás do tmy zeje jedna prázdná řada

v šatně hlídá historie

ta stará, mladá, zmalovaná madam

jadadá ..