Sokolníkova dcera

Ach měla milého

za tím lesem černým

dcera sokolníka

on byl málo věrný

v polehaném žitě

napsáno to bylo

co dívence srdce

do krve zranilo

našla ona pentli

mezi těmi klasy

a šáteček bílý

co mu dala z lásky

ach můj Bože svatej

srdce mně tak bolí

zlý trní mně píchá

učiním cokoli

a ty můj milej

pykat budeš

za duši svou zrádnou

sokoli ti líce zdrásaj

a oči vyklovou

a oči vyklovou

Nabrousila drápy

sokolu velkému

zobák přiostřila

poslala k milému

když nad lesem černým

ptačí peruť mávla

rukama lomila

vlasy si trhala

co jsem učinila

ach já přenešťastná

kde jsou milý oči tvoje

a tvá hlava krásná

vždyť ta pentle byla

tvého bratra milé

a šáteček bílý

ode mne samotné

a ty můj milej

pykat budu

za duši svou zrádnou

v černé tůni pod vrbami

více mně nenajdou

více mně nenajdou