Vyhozený blues

Kostkovaná deka

a uschlý loňský kytky

po dešti mě čeká

kus mokrý omítky

a bedna s knihama

a okno s pihama

a slunce, který tady chodí

vzhůru nohama

Na zdi visí hrábě

jak pierot se zubí

a místo záclon navlíknutý

vymačkaný tuby

a prošlapaný hrnce

a dávno hluchý zvonce

tak tady bydlím já

a nocí vyhozený slunce

A to je mý blues rezavý

a to je mý blues děravý

tak to je mý blues vyhozený

nepotřebný blues

Snad nejsem proti srsti

všem pegasům a lyrám

když místo plastik oceněných

popelnice sbírám

i gypsy starý střádám

a mozaiky z nich skládám

a věřte, smysl pro abstrakci

vůbec nepostrádám

A sbírám zbytky jídel

co lidi nedojídaj

a gobelíny z ubrusů

co na nich děti snídaj

a propálený pláty

a zrezavělý dráty

to všechno tu mám uložený

pátý přes devátý

A to je mý blues rezavý

a to je mý blues děravý

tak to je mý blues vyhozený

nepotřebný blues

Mám ráda tyhle věci

co lidi vyhazujou

i starou botu

co si třeba někde zujou

ty věci mluvit umí

a kdo jim porozumí

těm možná je i blues, co zpívám

něčím povědomý

Vždyť lidi jsou ty věci

a věci jsou ty lidi

a slunce nocí vyhozený

stejně klasy sklidí