Doteky Tvých Řas

Doteky tvých řas,

povzdech, jenž se smál,

jsou tu se mnou zas,

konejší mě dál.

Tu tvář plnou kouzel

jsem zpaměti znal,

teď podobu ztrácí,

toho jsem se bál.

Vyrval mi ji čas.

Doteky tvých řas

cítím, cítím dál.

Tolik dlouhých let

dělí, lásko, nás,

tvář tvou uvidět,

usínal bych snáz.

Slib věrnosti stálé!

Už nevím, jak zněl.

Kdo komu co slíbil

a kdo zapomněl?

Čas to všechno vzal,

povzdech, jenž se smál

cítím, cítím dál,

cítím, cítím dál...