Pověst o němém zvonu

Pod Slánskou horou žil starý poustevník

o němž bylo známo že umí zvony lít

pročež ho zavolal na zámek do Smečna

hrabě co na panství nový zvon chtěl mít

Řekl mu poustevníku chci nový zvon dobře ti zaplatím

já lituji hrabě ale nemám na to měď ani cín

sluhové otevřete hrobku a dejte mu rakve cínový

pane to nedělej ten zvon ti přinese neštěstí

óóó přinese neštěstí

óóó já to tuším

Když zvonař pracoval a kovy už byly naměkko

přijel pán se synkem podívat se jak je daleko

a zatímco poustevník musel se hraběti věnovat

zvědavý malý hoch do vroucího zvonu spad

óóó to je neštěstí óóó já to tušil

Zvonař pak zvon dokončil a hrabě ho nechal dát

do dřevěné zvonice u Přelíce

zvonit na něj zakázal nesnesl on jeho hlas

ztrátu syna mu připomínajíce

Snad to byla náhoda možná pomsta mrtvých

povídalo se mezi lidmi všemi

nic to však nezměnilo na věci jediný

že přelícký zvon zůstal němý

óóó zůstal němý kdo by to tušil

óóó tak pro jsem ho dělal…