Normální příběh

Vždycky když loď opouští přístav

Vždycky to holky rozněžní

To z kluka je muž chce ochočit vítr

A k nebi šplhá po stěžních

Fismi

A je mu nádherně smutno

Že to tak nějak mělo být

A je mu nádherně smutno

Že to tak nějak musí být

Vždycky když chlap se nad ránem loučí

Položí minci pod polštář

A odstřihne noc první cigaretou

To zkouší zachovat si tvář

A je mu nádherně smutno

Z toho co mohl tu noc mít

A je mu nádherně smutno

Z toho co mělo tu noc být

R: To holka poručíš spíš vlastnímu srdci

Než touze chlapa obeplout

Cismi

Aspoň v představách svět

A za sebou nechat vlastní stín

To nikdy nepochopíš sebevíc chytrá

Proč se chce ráno rozběhnout

I když sám neví kam

A proč večer v pití topí splín

Co světem je svět má tenhleten příběh

Nešťastný konec bohužel

Ten kdo za hřích stál kdo mohl být králem

Vždycky tý svojí odešel

Na chvíli poprat se s bouřkou

A zkrotit mlhu déšť a sníh

Jen aby nemusel jednou

Prosedět večer v pantoflích

R: To holka poručíš spíš…

Vždycky když loď opouští přístav...

.../:a je mu nádherně smutno

Že to tak nějak musí být:/