Devítka

Pohádka (Sedmero hor, řek, moří, zdí, hříchu a let)

1. Můj hebkovlasý koníčku, jak se ti žije beze mně,

jak se ti dýchá poslíčku nejistých zpráv a krásných vět,

co umí zbořit sedm zdí.

Má hebkovlasá pohádko, už jsem i otočil proud řek

a snesl z nebe pozlátko a za tu strašnou řadu let

zbořil jsem nejmíň sedm zdí a sedmerý hřích odpustil.

R: A přeplaval sedmero moří

a sňal nejmíň sedmero hlav

a zpíval že touha v nás hoří

a učil se nazpaměť Splav

a plival do řeky z mostů a přál si

pro tebe štěstí a pro sebe klid

a třeba posledním z hostů co vítáš

chtěl jsem být.

Můj hebkovlasý koníčku.

2. Můj hebkovlasý koníčku, jak se ti žije bez lásky,

s botama místo střevíčků, jaký si kreslíš obrázky,

když večer špatně usínáš.

Má černovlasá písničko, jak se ti žije bez písní,

jak se ti dýchá přes sklíčko růžový k neuvěření,

zbývá ti snad sedm zdí a sedmero let než pochopíš.

R: Proč jsem přeplaval sedmero moří