Zas padne tma

Zas padne noc

1. Někdy se zdá, že všechno se změní, že každá chvíle je praoceán,

že blaženost bez okouzlení jsou jen výkřiky sibiřských vran.

2. Někdy se zdá, že to, co nás hřeje, je jistě cesta, která musí mít cíl,

jenže ta benátská tvář z kontrfeje je další práh, co jsem nepřekročil:

R: Zas padne noc a svíčka se skácí, zvedne se vítr jak z pradávných

let,

zas padne noc a šílení ptáci obsadí bránu do přístavu Svět.

3. Ulice Penzy dnes svítily deštěm, břízy se chvěly v suchověji,

jako by opilým přály víc než těm, kdo se bezbranní probouzejí.

R:

4. Někdy se zdá, že polnice znějí, že každá chvíle je nebeská báň,

že každá láska je hráz beznaději, jenže čas – to je nelidská zbraň.

R: