Světlo a stín

Kreslí můj stín

hebká stěna bílá

můj tichý dům na náměstí

bůh ví čího jména

Dmi

Zvuk dveří prastarých

a okenních rámů

když nocí déšť rozezní

prozradí svá tajemství

v půdách zamčená

Až vítr rozhoupá

zvon dávno po klekání

pak stíny starců vypráví

o písni složené z těch tónů

Ten hlas mi do spaní

svůj refrén vplétá

a já ho zpívat smím

stejný sen už dlouhá léta mám

a zní mi hlavou dál

i když noc odchází

V den kdy harfy budou znít

možná že nebudu chtít dál

v den kdy zbyde jenom stín

kdo do snu mi tu píseń hrál

už vím

Snad se budu trochu bát

opustit svůj dům

pochopím jak zní

tichý noční chór všech stínů

Ten hlas mi do spaní

svůj refrén vplétá

a já ho zpívat smím

stejný sen už dlouhá léta mám

jak pevnou skálou hnout

a zbavit se všech pout

V den kdy harfy budou znít

možná že nebudu chtít dál

v den kdy zbyde jenom stín

kdo do snu mi tu píseń hrál

já vím

V den kdy harfy budou znít

možná že nebudu chtít jít dál

v den kdy zbyde jenom stín

a na bílé zdi bude svůj ráj mít

Světlo a stín

až jednou přijde pravý čas

tam láska čeká nás