Vzhůru

Pomalu a s nádechem sebevraždy,

ve mně dozníváš, v tuhle chvíli, doufám, že navždy.

Ztrácíš se ze mě, tiše a přímo,

ztrácíš se ve mě jak dobrý víno,

jako slova ze slušnosti, jako fráze z nutnosti.

Dozníváš ve mně a rezonuješ pořád stejně.

Vzhůru pomalu nahoru se vracím,

ke svým názorům a sním.

Vzhůru ze země a lepší člověk bude ze mě,

bez tvýho náporu a zřejmě už tě nemiluju.

Pomalu a s nádechem sebevraždy,

ve mně dozníváš, v tuhle chvíli, doufám, že navždy.

V hlavě mi znějí naše hádky,

nechci tě zpátky, zdolávat dálky,

a mezi náma, tak už jsme mrtví.

Dozníváš ve mně a rezonuješ pořád stejně.

Vzhůru pomalu nahoru se vracím,

ke svým názorům a sním.

Vzhůru ze země a lepší člověk bude ze mě,

bez tvýho náporu a zřejmě už tě nemiluju.

Vzhůru pomalu nahoru se vracím,

ke svým názorům a sním.

Vzhůru ze země a lepší člověk bude ze mě,

bez tvýho náporu a zřejmě už tě nemiluju.