Olgoj

Tenkrát jsem sám stál, pocity divný

zvláštní napětí – něco se může

stát Pohled z okna ven, celkem normální

všechno jak má bejt

Věci jsem si vzal a vyšel jsem ven

Autobusem jel na všechno zapomněl

Náhle slyším ruch lidí velkej shluk

Všichní běží tam ..

R: To Olgoj Chorchoj, aha, poklekl před Orloj aha

Lidi se rozestoupili v posvátné hrůze se objali

To Olgoj Chorchoj, aha, poklekl před Orloj aha

Lidi se rozestoupili v posvátné hrůze se objali

Tak je to tady něco nad náma

lidi nechápaj, že se to může stát

Strnule stojím nohy z kamení

Čekám znamení

R:

R: