Proč právě já

1. Já, dřív jsem se jen špatných známek bál,

já, dnes bojím se a vím, že budu dál,

právě já, dřív neomylně pevný v kolenou,

to já, dnes obavy mám o ni pojednou,

právě já, tak jistý sebou sám i okolím,

jsem nesvůj, když ji něco zabolí,

je to stav nezvyklý a tak se v duchu ptám, proč právě já.

R. Proč právě já, když nebál jsem se ani v noci sám,

teď najednou strach o tu dívku mám,

snad, že je bezbranná a čistá jako sníh,

tak byl bych stále s ní.

2. Já, nikdy jsem se neuměl snad bát,

já, dnes bojím se tak zvláštně, trochu rád,

právě já, tak nevšímavý k vlastním nesnázím,

to já, se bojím o ni když pryč odcházím,

právě já, tak klidný, když se vítr otočí,

jsem nesvůj, když ji nemám na očích,

je to stav nezvyklý a tak se v duchu ptám, proč právě já.

R.