Klarinet a jasmín

F7maj Emi E4sus

U hřiště na zábradlí jsme seděli bušili do kytary

F7maj

holky říkali, že jsme stejně na hlavu padlí

Emi E4sus

a jako si nás nevšímali, že už jsou starý

Ami C7maj F4sus Fmi7 C7maj

nejkrásnější tehdy byla Romana a taky Klára a Simona

Kdo byl pro nás nejvíc trapnej, byl ten kluk co loudil stupnice z klárinetu

co ani Dajánu nemoh' zahrát, tak byl špatnej,

ale otvíral si okno, jinak neřek' větu

nejvíc z něho umírala Romana a taky Klára a Simona

Jednou hrál na školní besídce k únorovému výročí

holky se smáli až to zapomněl, kvůli pohledům přímo do očí

díval se na ně na žíněnkách a jen se červenal

a nám byl jenom pro smích

F7maj Emi

byl prostě jinej stejně cvičil dál

až ztratil ten ostych a z okna tryskal klárinet a voněl jasmín

F4sus Fmi7 C7maj F7maj D7maj C7maj

jen bůh ví jak mě štval, když třeba tohle hrál...

Tja da da dááá...

Časem se i lidi mění a ten kluk co loudil stupnice z klárinetu

co ani Dajánu nechtěl zahrát, tak už tu není

nejvíc nás vzalo jak se pak měl k světu

nejprve s ním začla chodit Romana a potom Klára a Simona

Na abiturientském večírku jsem se náhodou dozvěděl,

že teď žije s nějakou Dajánou daleko za vodou, to bych taky chtěl

na parníku Lousiana prý na klárinet vyváří

Ó Mississippi kalná

ten je tak leda k ruce kuchaři 'dyť od nás jako já

říkám si to chce klárinet a zkouším od Cé

zatím mně nechtějí ani v dechovce

tam dá da dam...

Tři čtyři...

tam tá da dam pja pá da dam...

ješte uvidíš...

tů dů du du ‘kvik’, ále...

Juch, já da dam dá da dáá...

a vítězný trilek na závěr...

blblblblblbl...

šmitec... šmitec... konec...

blblblblb...

aha, emh, pardon