Kuchyňský rituál blues

R: No co to je, toto, no co to je, toto, no toto?

1. Už vás mám dost, už jste se zas poprali,

mám ty vaše tahanice v malíčku,

jsem nervózní, jak se, probůh, dělá bramborák?

R:

2. Ticho, sednout, přečtu vám, jak hledali

malý princ a letec v poušti vodičku,

bude kaše (nic jinýho neumím), srdnatě se stavím za sporák.

R:

R1: V kuchyni se lepím na rozlitej džus,

a tak si hudrám svý večerní kuchyňský rituál blues.

3. Z kostek cukru vystavěná hranička

se v horkém cukru pomaloučku rozpouští,

a za chvíli jakoby tam nikdy nebyla.

R:

4. Asi se tam ještě přidá krupička,

jak je marné hledat studnu na poušti,

už jen nakrmit a přebalit, a bude idyla.

R:

R2: Za okny si letí, kam chce, hejno hus,

a já si zpívám svý večerní kuchyňský rituál blues.

*: Už zase řve, už zase brečí,

E7 A6 D7

to žádné mámě není lhostejné, už jdu,

ach, ten mě štve, proč pořád ječí,

není mokrej? Krucifix - mokrej ne ...

5. Podělávka, ruce jako nevinnost,

už letíme omýt prcku do vany,

a teď napustit ještě horkou vodu na gatě.

R:

6. A von už zas, čuně, hryže z koše kost,

a koš byl přitom na WC tak dobře schovaný,

a hergot, kaše, krucinál, hrnečku, dost, proklatě.

R:

R3: Von už se zas vrhl na asparágus,

a tak si hudrám svý večerní kuchyňský rituál blues.

7. Hlavou jsem si málem rozbil výparník,

když chtěl jsem aspoň trošku kaše zachránit,

a dětičky: prásk! - z ledničky zas letí budíček.

R:

8. Původně tu snad měl bydlet trpaslík,

protože když jsem běžel protlak ze zdi vočistit,

přivřel jsem si mezi dvoje dveře malíček.

R:

R1:

*: Už zase řve, už zase brečí,

to žádné mámě není lhostejné, už letím,

ach, ten mě štve, proč pořád ječí,

není mokrej? Krucifix - zase ne ...

9. Podělávka, ruce jako nevinnost,

ale už mám toho dost,

a malý princ řekl: teda,

ty nevíš, že nejkrásnější věci není přece vidět,

ne? No teda, to už bys' měl vědět,

a v poušti studna je, ale jen pro toho, kdo ji hledá,

víš, kdo ji hledá ...