Rozhovor s nádražákem

1. Jeden pán v modrém stejnokroji,

co čekal v Brně na vlak,

D7

říkal, že prej v tom New Yorku stojí

nejlacinější tranďák,

a to prý vůbec nepřehání,

ten tranďák stojí jako vostříhání.

A pak že to tam není drahý,

a pak že to tam není drahý,

a pak že to tam není drahý,

takový peníze za vostříhání hlavy.

R: A stejně žádnej New York není,

a stejně žádnej New York není,

a stejně žádnej New York není, není, není,

dyť i ty kovbojové, dyť je to všecko vymyšlený.

2. Říkám: každý den v mojí televizi

mi ukazujou zbraně,

že prej v tom (ani to neumím říct) došlo ke krizi,

že prej tam válčej' jak saně.

Tu válku hned, jak dojde ke krizi,

stejně vyrábějí v televizi.

Dyť kde by vzali tolik mrtvejch lidí,

dyť kde by vzali tolik mrtvejch lidí,

dyť, řekněte, kde by vzali tolik mrtvejch lidí,

to studentům daj' kilo a režisér to řídí.

R: A stejně žádný to (ani to neumím říct) není,

a stejně žádný (ani to neumím říct) není,

a stejně žádný (ani to neumím říct) není, není, není,

dyť i ty mrtví, ty děla tanky, dyť je to vymyšlený.

3. A hádal se chlap v modrém stejnokroji,

že z Brna do Prahy je blíž

přes Českou Třebovou po koleji,

než do Vídně, prej: no to si piš!

To každý malý dítě ví, že ne,

dyť je to kousek z Brna do Vídně (jestli je),

prej do Prahy se jede jen pár hodin,

prej do Prahy se jede jen pár hodin,

říkal: prej do Prahy se jede jen pár hodin,

a do Vídně že prej celej rok.

R: A stejně žádná Vídeň není,

a stejně žádná Vídeň není,

a stejně žádná Vídeň není, není, není,

dyť i ty báry, ty valčíky, ten Strauss, dyť je to vymyšlený.

*: To takový si myslej', jak se mně předvedou,

já ale přece vím, že tam žádný koleje nevedou, jé.