Kluci to taky nemaj lehký (Antiptáčata)

1. Na kytaru hrála a zpívala moc krásně,

že prý holky těžší to maj',

já poslouchal a koukal a říkal si: no jasně,

je to krása, ještě mi hraj,

D7

a na lásku jsem myslel a na podobný věci,

v hudbě jako po vodě plul,

H7

a potom mi to došlo a já jsem zařval kecy,

E7

to, co zpíváš, pravdy je půl!

R: Víš, mužský to taky nemaj' lehký,

H7 E7

kříž je vobčas s holkama žít,

víš, mužský to vážně nemaj' lehký,

spíš - je to tak, že jsme si kvit.

2. Pak sbalili jsme bágly a vyrazili spolu

a táhli spolu hromadu let

a cejtili se vobčas na pomocnou školu,

to jak se s náma vobracel svět,

v týhle naší písni změnili jsme větu,

takže trochu jinak teď zní,

nehrajeme sami, šli jsme do duetu,

zpívá se mnou a já pak s ní.

(a vona zpívá:)

R: Víš, mužský to vážně nemaj' lehký,

kříž je s náma holkama žít

(a já na to:)

víš, ale holky, ty to taky nemaj' lehký,

spíš je to tak, že jsme si kvit

(teď ten duet:)

Víš, nikdo to vlastně nemá lehký,

víš, asi tak musí to být.