Tonka

SOLO:

1) Tak pojďte, kluci a holky, blíž, ať je nás tu víc,

pojďte sem, kdo bude dál, ten neuslyší nic,

tu podivnou historku vo Tonce a vo jednom pánovi,

kdo nebude poslouchat do konce, ten se nic nedoví.

Ref: Proboha, Tonka, jo, to je kus zlatem kovanej,

vostrej jazyk a vostrej nůž má v botě schovanej,

jednu nohu má dubovou a druhou dřevěnou

a když se šuntá po štatlu, vrže jí v kolenou.

2. Sype si to takhle Tonka ulicí a vrazí do chlápka,

co má tak trochu pod čepicí a plave jak kocábka,

říká jí:"Pardon, madame, asi jsem do vás trop,

a jestli se náhodou neznáme, tak já jsem ňákej Bob."

Ref:

3) Chodili spolu až do rána lipovou alejí

a potom si Bob začal stěžovat:"Mě nohy bolejí,"

"a já je mám zase jak dřevěný," jo, Tonka vodpoví

a rukou zaťuká lehounce na dřevo dubový.

Ref:

4) Bob, ten byl z fleku střízlivej a kouká na nohu,

a že to byl chlápek jízlivej, řek':"Já vám pomohu,"

a Tonka, ta se ani nehejbá a kouká jako šus,

a jak se Bob k tý noze vohejbá, vytáhne ten svůj brus.

Ref:

5) Když viděl Bob ten hroznej knajf, dal ruce nad hlavu

a stojí a je z toho celej štajf, Tonka má zábavu,

a potom se najednou začne smát a tiše řekne jí:

"Račte se, madame, podívat, kdepak to stojejí!"

Ref: Proboha, Tonka, jo, to je kus zlatem kovanej...

6) A potom se tiše votočí a klidně vodchází

a ruce má v kapsách a píská si a nic mu neschází,

a Tonka, ta se za ním vožene a leží na zemi

a vidí dvě nohy dřevěný v kanále vražený.

Ref:

7) Tahala nohy ze všech sil z tý díry v kanále

a přitom se celá zpotila a měla namále,

a najednou se vám položí a už nedýchá,

jenom ta poslední nadávka zazněla do ticha.

Ref: